Město Komárno leží na soutoku řek Váhu a Dunaje. Historicky bylo tvořeno dvěma částmi ležícími na obou březích. Po vzniku československého státu bylo rozděleno tokem řeky na slovenskou a maďarskou část. Při událostech 2.světové války bylo podstoupeno maďarské republice, ale na základě poválečného uspořádání opět připadlo Československu. Po válce se zde začíná budovat velká loděnice. Spolu s ní vznikají zdejší nová velká sídliště a roste počet obyvatel. Dnes bydlí ve slovenské části města 38 000 lidí.
v současnosti město hledá nové možnosti rozvoje. S tímto souvisí vybudování nového nákladního přístavu východně od města za ramenem Váhu. Na toto navazuje plán nové výstavby na místě zrušených ploch výkladišť okolo řeky a komárenského bazénu. Na břehu blíže městského centra by měla vyrůst obytná zástavba a domy občanské vybavenosti. Komárno je rušným hraničním městem zatíženým dopravou, která intenzivně využívá silniční most přes dunaj. V rámci snahy o odlehčení městu jsou plánována dvě nová přemostění umožňující dopravní spojení s Maďarskem. Tímto se může z Alžbětinského mostu stát spojnice vyzývající k procházce a návštěvě Maďarska resp. Slovenska. Východní cíp Alžbětinského ostrova potom může sloužit jako místo setkání a příjemně stráveného času uprostřed vod Dunaje… magie mocného živlu, kterou můžeme vnímat téměř bezprostředně na konci kosy vybíhající daleko do vody.
Kvality místa nás vedou k myšlence cele nezaplnit uprázdněné plochy po budovách zrušeného přístaviště novou komerční zástavbou, ale nabídnout je lidem. Městský park na hranici s velkou řekou, nové „zelené náměstí“ poskytující veřejný prostor pro kulturní akce (koncerty, trhy…). Most pro pěší umožňující přímé propojení s centrem Komárna a na něj přiléhajícím parkem vytváří pás vedoucí z města přímo k řece. Na východním cípu Alzbětinského ostrova vzniká prostor vymezený objekty muzea s přístavem, jacht klubem s loděnicí, nástupovou rampou mostu pro pěší, zelenou stěnou z nízkých stromků a v ose dominantou vyhlídkové věže. Po betonových rampách můžeme absolvovat cestu okolo kosy ostrova až na koupací molo, nebo po dřevěné palubě k věži. Výraz navržených domů vychází z jejich prvotního utlilitárního užívání (nástupiště osobního přístavu, kotviště a servis pro lodě, mostová a věžová stavba), z jejich umístění (plavou na ocelových pontonech) a ze vztahu ke kontextu místa bývalého přístaviště s vyjímečnou poetikou nákladních jeřábů a lodí. Umístěním všech budov kromě věže a nástupní rampy mostu do vody se uvolňuje celá plocha tohoto cípu a vzniká zde místo k „akci“. Toto místo plynule navazuje na nový zelený svět parku, který se nachází v západnější části mezi detailně řešeným územím a silnicí do Maďarska.